Většina turistů, kteří zamíří během pár dní stravených v Thajsku do Chiang Mai, aby si užili severní Thajsko, také navštíví horu Doi Suthep a nedalekou "nejbližší" vesnici tzv. Hill Tribe, neboli horských kmenů. Obyvatel z okolních států, kteří se uchytili v horských oblastech mezi Thajskem, Laosem a Myanmou. Podrobněji o každém etnikum až někdy později. Nicméně v blízké dostupnosti turistů se nachází vesnice Hmongů.
Tímto článkem chci jen ukázat, jak dopadne vesnice horských etnik, pokud je v přímé blízkosti turistů. Když jsme do této vesnice přijeli, nebylo tu nic víc než jedna velká tržnice se vším možným, zamířili jsme tak rovnou do svahů hory, kde jsme očekávali nějaký bližší kontakt s domorodci. Nicméně ani v tomto případě jsme zde nic zvláštního neviděli. Obyvatelé této vesnice (teď nemyslím etnikum Hmongů obecně) se už úplně přizpůsobili přílivu turistů, jejichž velkým koníčkem je nakupování suvenýrů. Na svazích hory jsme našli jen zděné domy, vystavěné na zpevněném svahu z pneumatik a betonu, odpadky a skupinku mladých lidí hrající karty, kteří byli obklopeni slepicemi s kuřátky a motorkami. '
Při výhledu na vesnici jsme rozeznali jen vlnitý plech, beton, pneumatiky, palmové listí a bambus. Toto všechno skrývalo rozsáhlý trh se vším možným. Kdyby jsme zde neobjevili malé muzeum o tomto etniku a zahrádu květin , o kterou se se vší péčí, starali místní, tak tu není nic.
Smutné na tom je, že je to jedna ze zastávek výletu, o kterém se místní turistické agentury rozplývají při popisování všeho úžasného, za velmi atraktivní cenu. Pozitivum je, že ti "praví" Hmongové jsou snad ještě někde daleko v horských údolích, odříznutí od plastikových hraček, triček s elastanem a kýčovitých obrázků s polonahými amazonkami.
Žádné komentáře:
Okomentovat